Aktivity projektu Centrum podpory ohrožených dětí rodin jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Aktivity projektu Preventivní a terapeutické programy jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Odborné sociální poradenství

Služba je spolufinancována z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Raná péče

Služba je spolufinancována z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Kolpingova rodina Smečno » Kolpingova rodina Smečno » CLANKY HLAVNI » Reportáž z rodičovské besedy na téma: „Co nás trápí v rodinném životě“

Reportáž z rodičovské besedy na téma: „Co nás trápí v rodinném životě“

Besedy s rodiči jsou setkáním odborníka v rodinném poradenství a terapii s rodiči nad tématy, která daní rodiče do besedy vnášejí. Tato otevřenost umožňuje zajistit aktuálnost témat pro danou skupinu rodičů a zároveň vytvářet podporující atmosféru. Témata jsou vždy z rodinného života, tj. mezigenerační vztahy, výchovné otázky, partnerský vztah rodičů aj. Během besedy jsou účastníci zapojováni do vzájemné podpory, sdílení názorů a motivováni k nalézání vlastního náhledu na téma.

Minulý týden proběhla v rodinném centru ve Smečně beseda s rodiči nad rozličnými tématy, která někdy potrápí každou rodinu. Besedu tentokrát vedla rodinná poradkyně Mgr. Klára Kolátorová, z rodinné poradny zřizované Kolpingovou rodinou ve Slaném. Venku svítilo sluníčko a děti si živě hrály kolem nás. Díky aktivním rodičům se podařila i přes lákadla vnějšího světa vytvořit příjemná a zároveň velmi podpůrná atmosféra. Témata byla obohacující, a proto se o některá z nich pokusím podělit i milé čtenáře.

Děti se perou, soupeří

Je soupeření správné? Kdy a jak mám zasahovat? Takové otázky jistě napadají mnoho rodičů. Během diskuze o sourozenecké rivalitě jsme se zamýšleli nad tím, co se děti od sebe navzájem učí. Jak formují svou sociální zdatnost, zkouší schopnost se prosadit, testují účinné a neúčinné strategie a osvojují si prosociální dovednosti, jako je soucit, usmíření apod. Z tohoto pohledu se zdá, že nechat děti a vůbec nezasahovat, může být jediný správný způsob, jak se s danou situací vypořádat. Proto jsme plynule navázali na kompetence rodičů. Jsou to právě rodiče, kteří do další generace předávají hodnoty, říkají a zároveň na sobě ukazují, co je a není v jejich souladu. S jejich dopomocí se děti mohou učit se otevřeně projevovat a zároveň tyto projevy kultivovat nebo své potřeby regulovat. Jde tedy o míru a časování rodičovského vstupu. V tomto případě záleží na formě výchovy, kterou rodič volí a hodnotám, které předává. V mnohých případech prospívá věnování pozornosti chvílím, kdy se děti spolu přátelí, vychází spolu, kdy se jim podařilo vyřešit svůj konflikt kultivovaně nebo když jeden druhému vyjádřil náklonost. Také všímavost k odlišnostem dětí a uznání pro jejich typické dovednosti, schopnosti a přiznání jedinečnosti a důležitosti, vede k jejich vzájemnému odlišení, pochopení své role v rodině a menšímu soupeření o pozice. Velmi častým zdrojem konfliktů jsou tahanice o hračky. Zajištěním jistého soukromí, vlastnictví, osobního prostoru pro každé dítě může tyto tahanice o hračky zmírnit.

Specifičnost rolí matky a otce

Jsou to převážně představy o tom, že bychom měli s partnerem vychovávat děti stejně, tedy také stejným hlasem, stejným přístupem, stejně je oblékat apod., které mohou vytvářet tenzi mezi touto představou a realitou. Ve svých úvahách vycházím z předpokladu, že muž a žena jedno nejsou. Mají specifickou roli v životě a v rodině obzvlášť. Pro děti mohou pak být dvěma zdroji, které uspokojují rozdílné potřeby, jako je například potřeba být utěšen, opečováván versus potřeba zvládnout věci sám. Pro dítě pak tato rozdílnost může být růstová a to hlavně, pokud je dobře dostupná v určitých vývojových fázích dítěte. Dítě samo ukazuje, co právě potřebuje. Něžný hlas, měkké objetí, péči, kakao nebo dobrodružství, podporu v samostatnosti, podat výkon, hodit do vody, dělat neplechu. Můžeme být ke svému dítěti vnímaví a ve vzájemném rodičovském partnerství respektující a poskytovat si oporu, abychom tyto potřeby zvládli společnými silami uspokojovat. Jak píše V. Chvála, L. Trapková (2014), můžeme být jen tak dobrý rodič, jak dobrý rodič je náš partner.

Jistým pojítkem byla moc – bezmoc rodičů. Dávám čtenářům k zamyšlení, co chceme ovlivňovat, co můžeme ovlivňovat, co můžeme pustit a nechat samovolně růst.

Témat bylo mnoho dalších a všechny byly inspirující. Díky aktivní účasti rodičů, vzájemnému sdílení si mohl každý odnést něco k zamyšlení do života. Já si odnesla pocit, že rodinný život je živý, pestrý a bohatý. Tam se snad nelze nudit.

Pokud máte zájem o podobné rodičovské besedy, napište na rodinna.poradna@dumrodin.cz

Klára Kolátorová

Zdroje:

  1. MATĚJČEK, Z. , Výbor z díla. 2005,  Karolinum, ISBN 80.246.1056.6
  2. LOUCKÁ, P., Ludmila Trapková a Vladislav Chvála, Žena a muž v rodině. 2014. Vyšehrad. ISBN 978-80-7429-479-2
  3. TRAPKOVÁ, L., CHVÁLA, V., Rodinná terapie psychosomatických poruch.2009. Portál.ISBN 978-80-7367-561-5

Děkujeme za podporu firmě

Chcete-li nás podpořit


Hlavní účet

2700219491/2010


Dárcovský účet pro děti se zdravotním postižením
157834265/0600

 
 

PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ

Kolpingově rodině Smečno   

Odborné sociální poradenství

Tento projekt je spolufinancován z rozpočtu Středočeského kraje

Aktivity projektu Podpora rodin s SMA a dystrofiemi jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Dobrý anděl


         www.dobryandel.cz

Děkujeme za podporu firmě