Aktivity projektu Centrum podpory ohrožených dětí rodin jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Aktivity projektu Preventivní a terapeutické programy jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Odborné sociální poradenství

Služba je spolufinancována z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Raná péče

Služba je spolufinancována z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Kolpingova rodina Smečno » Kolpingova rodina Smečno » CLANKY HLAVNI » Reportáž z rodičovské besedy z 28. dubna a 16. května na téma: „Vše o rodinném životě“

Reportáž z rodičovské besedy z 28. dubna a 16. května na téma: „Vše o rodinném životě“

Besedy s rodiči jsou setkáním odborníka v rodinném poradenství a terapii s rodiči nad tématy, která daní rodiče do besedy vnášejí. Tato otevřenost umožňuje zajistit aktuálnost témat pro danou skupinu rodičů a zároveň vytvářet podporující atmosféru. Témata jsou vždy z rodinného života, tj. mezigenerační vztahy, výchovné otázky, partnerský vztah rodičů aj. Během besedy jsou účastníci zapojováni do vzájemné podpory, sdílení názorů a motivováni k nalézání vlastního náhledu na téma.

Besedy jsou vedeny Mgr. Pavlem Dušánkem nebo Mgr. Klárou Kolátorovou z rodinné poradny ve Slaném zřizované Kolpingovou rodinou Smečno.

Je úterý ráno a dům ve Smečně je plný života. Děti pobíhají po chodbách, hrají si a veselí se. Maminky se schází na besedu, která je pro ně připravena, aby pomohla poodhalit některé odpovědi na jejich otázky ohledně vztahů, výchovy dětí a rodinného života vůbec. Vzájemná podpora, pomoc a sdílení informací opět vytváří prostor pro otevřené povídání. Vybrala jsem zlomek témat, která se během besed otevřela a jak jsme je s rodiči nahlédli.

Emoce ve výchově

Jako rodiče můžeme zažívat pocit, že některé emoce bychom neměli prožívat nebo bychom je měli umět dobře skrývat, lépe ovládat. Převážně jsou těmito emocemi hněv, frustrace a smutek. Ty vyplouvají napovrch často ve výchovných situacích, kdy věříme, že by bylo lépe zachovat chladnou hlavu. To se ovšem často zdá jako úkol nadlidský. Můžeme se na tyto emoce podívat také z druhé strany. K čemu mohou ve výchově sloužit a jak s nimi dobře vycházet?

Emoce můžeme vnímat jako průvodce tím, co se právě odehrává jak v našem okolí, tak v nás. Činí nás čitelné a srozumitelné. Emoce provází naše chování a řeč. Usnadňují tedy naší komunikaci, pokud jsou tyto složky vzájemně v souladu. To je důležité v kontaktu s okolím a s dětmi. Naše čitelnost a soulad mezi prožíváním, chováním a řečí je to, co usnadňuje okolí pochopit a případně překonat třeba naší špatnou náladu. Dospělý jedinec, rodič se může snažit si své prožívání uvědomit, přeložit jeho vyjádření do srozumitelné, neohrožující podoby. Někdy se situace vyvine tak rychle, že dospělý nestačí jakkoliv své chování či řeč překládat. Zde je potřeba říci, že jako lidé máme na takovéto chvíle nárok. Posléze můžeme, pokud to považujeme za dobré, své chování vysvětlit, aby nedošlo k nedorozuměním.

Emoce mají evolučně daný úkol a to je zesílení procesu zapamatování si situace a naší reakce na ní, abychom mohli na další obdobnou situaci reagovat rychleji. Jsou to tedy prožitky z minulosti, naučené strategie přežití ale i povahové rysy nebo aktuální nálada, které ovlivňují naše odžívání emocí. Porozuměním si a zdrojům svých emocí můžeme pečovat o sebe a postupně měnit své strategie, pokud je již nepovažujeme za efektivní. Náhled na funkčnost/nefunkčnost našeho zacházení s emocemi nám otevírá cestu k růstu. Jak píše Zdeněk Matějček (2005), ve výchově jde vždy o vzájemné působení rodiče na dítě a zároveň dítěte na rodiče. Tato vzájemná výchova napomáhá rodičům zrát a dětem růst.

Příchod sourozence

            „Čekáme sourozence, je třeba staršího na to nějak připravit?“, tak zněla otázka, která otevřela obohacující debatu o životě sourozenců. Příprava prvorozeného dítěte na příchod sourozence začíná přirozeně a to jeho vnímáním změn, které se okolo něj dějí. Prostředí se proměňuje, mamince roste bříško, rodiče si o tom povídají. Prvorozené se snaží nové situaci porozumět, a tak se cítí dobře, když je přiměřeně jeho věku vtahováno do přípravy na příchod sourozence. Rodiče ho touto změnou provází povídáním si a rámováním jeho nové role, tj. kdo budeš pro mladšího sourozence, co se mění nebo nemění, co se očekává nebo také neočekává se od tebe apod.

            Nejdůležitější složkou přípravy je oceňování dítěte za jeho vklad do přípravy, za jeho snahu být tu pro mladšího sourozence, za jeho zapojení apod. Zapojení by mělo být dobrovolné nebo alespoň akceptované starším sourozencem a přiměřené jeho věku. Zároveň i starší sourozenec pociťuje rodiče jen a jen jeho a touží je mít sám pro sebe. Pokud se rodičům podaří vyhradit si pro staršího sourozence čas, který bude jen jeho, uspokojí tak tuto potřebu. Důležitým faktorem je vyhrazený osobní prostor staršího sourozence, tedy co je tu jen moje, kde je můj prostor, kde mohu být sám apod. Posledním faktorem je péče o pozitivní budování identity obou sourozenců a dbaní na vyzvedání kvalit jejich individuality.

            A to, že děti soupeří, poměřují síly, hledají se ve vzájemném porovnávání, kdo jsou a kam v hierarchii rodiny patří, je přirozeným procesem. Rodiče mohou toto soupeření hlídat s ohledem na zachování rodinných hodnot, která mohou být pro každou rodinu jiná (např. u nás nemluvíme sprostě; u nás je boj povolen jen bez zákeřností apod.)

HESLO OBOU DNÍ:

Chcete, aby se jednou vaše děti měly rády? Mějte se také rádi i ve své ″nedokonalosti″.

 

 

Závěrem dovolte úryvek z knihy Virginie Satirové (2006, str. 202): „Napadá mě příběh jednoho svobodného psychologa, který psal svou diplomovou práci na téma jak vychovávat děti. Nazval ji „Dvanáct požadavků při výchově dětí“. Pak se oženil, měl jedno dítě a změnil název na „Dvanáct návodů, jak vychovávat děti.“ Po dalším dítěti se název změnil na „Dvanáct připomínek k výchově dětí“. Hned po narození třetího dítěte přestal přednášet. Chci tím říct, že neexistují žádná pevná pravidla pro výchovu dětí. Existují jen návody, které musíme modifikovat u každého dítěte a každého rodiče.“ V tomto duchu se také snažím besedy vést.  

Pokud máte zájem o podobné rodičovské besedy, napište na rodinna.poradna@dumrodin.cz

Mgr. Klára Kolátorová

Zdroje:

MATĚJČEK, Z.,Výbor z díla, 2005, Karolinum, ISBN 80-246-1056-6

SATIROVÁ, V., Kniha o rodině, 2006, Práh, ISBN 80-7252-150-0

Děkujeme za podporu firmě

Chcete-li nás podpořit


Hlavní účet

2700219491/2010


Dárcovský účet pro děti se zdravotním postižením
157834265/0600

 
 

PRESTIŽNÍ OCENĚNÍ

Kolpingově rodině Smečno   

Odborné sociální poradenství

Tento projekt je spolufinancován z rozpočtu Středočeského kraje

Aktivity projektu Podpora rodin s SMA a dystrofiemi jsou podpořeny z dotačního programu Rodina

Dobrý anděl


         www.dobryandel.cz

Děkujeme za podporu firmě